V Irsku jsem byla na koncertě Jarka Nohavici, lístek jsem koupila bez fronty v českým obchůdku v Corku. Konal se v malým sálku za pubem, byl skvělej - intimní atmosféra, dýchal z něj na nás domov, Jarek byl od nás tři metry a před koncertem nás v pubu pozdravil a tykal nám. Zazpívali jsme si a nebýt pár uřvaných opilých týpků, nemělo by to chybu. Odcházeli jsme rozněžnění a úsměvem na tváři.
V Praze jsem byla ve čtvrtek na koncertě Jarka Nohavici. Lístek jsem dostala od kolegyně, jinak bych neměla šanci, všechny tři koncerty byly vyprodané během dvou hodin. Místo konání byla Lucerna. Pekelnej prostor, nepochopitelně zastavěnej židlema, takže stát se dalo jen místech, odkud nebylo nic vidět a když jste chtěli zpívat, připadali jste si, jak když zpíváte sami, tak daleko to bylo od podia. Odcházeli jsme tak trochu zklamaní a v potu tváře.
Takže když na Jarka, tak do země Shamrocku :o))
OdpovědětVymazatKdyby zpíval víc doma a ne jenom venku, byly by ty koncerty taky jiný.. Ale doma je to zřejmě nůďo, viď Jarku!!