A zase ten Yuuki

A opět tu máme po dlouhé době Yuukiho.

Takhle pěkně reagoval na zprávu o svatbě Markétky:

Blahopreji tvou sestru.

A takhle na něj zapůsobil Moravský kras:

Dnes jsem byl na exkurzi na Moravsky kras. Byli jsme v jeskyni. To bylo zima. Pak jsme navstivili na kostel a slyseli jsme pisni. To byla taky tajimavy zazitek.

Měli bychom si všichni vzít příklad a projevovat minimálně takovou lásku k naší zemi:

Ještě se mi stýská po české republice. Česká republika je pro mě paradise. Doufám, abych se vrátil zase do Čechách!

Skřítek domácí

Bermudský trojúhelník, černá díra, skřítci. Nazývat to můžu jak chci, ale faktem je, že v mém bytě se děje něco velmi podivného.

Když se mi ztratila první věc, nepřikládala jsem tomu váhu, někam jsem jí založila asi, byla to myslím jedna řasenka, ale pak nastala série záhadných zmizení.

Bydlím v mém bytě skoro rok a za tu dobu postrádám vařečku, škrabku na brambory a několik čajových lžiček – apropo, čajové lžičky jsou kapitolka sama pro sebe, ty postrádá snad každý, koho znám. Je zajímavý, že jsou to všechno věci z kuchyně, dobře, škrabku jsem třeba omylem vyhodila spolu se slupkama, ale vařečku?? Z těch tří velikostí, které mám, tu největší?? Mám docela malej odpadkovej koš a jsem si jistá, že bych přistihla sama sebe, jak se ji do něj snažím narvat a ono to nejde a včas bych se napomenula a přestala s tou činností... a nebo ne? Nenapadá mě jiný místo, kde by ty ztracené věci mohly končit...

A co ty již zmíněné lžičky? Vím jistě, že jsem měla kompletní sadu, tedy šest kusů. Ok, jednu jsem odnesla do práce, ale kde jsou teda ty zbylé dvě, když v mém kuchyňském šuplíku uz zbývají jen tři? Záhada. Anebo rodinka skřítků sídlící někde pod vanou nebo kýho výra a mající z mých lžiček třeba co já vím, houpačku a z vařečky něco na způsob domácího otomanu?

Co provedli se škrabkou, která je z umělé hmoty v zářící modré barvě a nikdo s trochou estetického cítění (a to minimum mají určitě i skřítci) by si ji do svého bytečku nedal, pokud by na ni neměl šuplík, kam patří, to tedy nevím...
Nicméně dobře, doteď jsem to snášela s klidem s tím, že vařeček mám víc (i když tohle byla moje oblíbená), lžiček přece nepotřebuju šest a škrabky jsem měla taky dvě, ale co je moc, to je příliš!

Dneska se mi ztratily kapky do nosu! Chápete, jsem už od pondělí doma, kašlu, prskám, smrkám a jediný, co mi doteď pomáhalo dýchat, byly moje mentolový nosní kapky ve spreji. A najednou dneska ráno jsou fuč! Že by si je odnesl kamarád, který mě včera se sáčkem citronů přišel povzbudit, o tom tedy pochybuju. Já jsem je taky nikam nenesla. Můj byt má jen JEDNU místnost a kuchyň, jak se na padesáti čtverečních metrech může jen tak něco vypařit?! Dokonce jsem na radu kamarádky prohrabala koš (fuj), zda jsem je omylem se záplavou papírových kapesníčků nevyhodila. Ale nebyly tam. Nejsou nikde a je to záhada. Chápu, napadl sníh, pak obleva, teď zase přituhává, ale to JIM nedává právo mi brát moje kapky!! Proč nesebrali pytlík tymiánu, který mám v misce na stole a nesvařili si ho na léčivý lektvar – recept přiložen – nebyl by to pro NĚ přirozenějši způsob, než používat MOJI lahvičku s kapkama ve spreji? Vědí ONI vůbec, jak se s tím zachází?
Ale já jim to osladím! Protože si nebudu moc před spaním stříknout do nosu, budu celou noc určitě hrozně chrápat a je mi úúúplně jedno, že se celá skřítčí rodinka nevyspí!

Chachááá, a mají to!

Jako na horách

I přes výhrůžky, které se na nás sypaly ze všech stran - noviny, TV, net - jsme se vydaly pár kilásků za Prahu, kde na nás čekal svět ticha, sněhu a zmrzlé krásy. Nač jezdit na hory, když to máme coby busem MHD dohodil.

Babička na výletě

Mám babičku. Není to ale ledajaká babička. Je to čuprbabička.
Vstává brzy ráno, píše deník a kroniku, venčí pravidelně psy, nakupuje, zásobuje bráchu lahváčema, v létě pleje zahradu a nosí tam vodu v lahvích, když vyschne potok, v zimě chodí krmit ptáčky. Správcuje panelák a hádá se s dělníkama o termíny. Jezdí do Prahy.

Prochází se po Valdštejnské zahradě a hůl má na ozdobu místo na opírání.

Na Karlově mostě si hladí svaté pro štěstí.
A jí zmrlinu v KFC.
Babičce je 80 let, ale nikdo by jí to nehádal.

Babočka na komuli

Na nádvoří hradu Houska roste Komule Davidova.

Na Komuli sedí babočka.

Letos krásně kvetou Komule a jsou plné

baboček, které se přemnožily.

Ještě, že se nepřemnožily třeba krysy.

Nevím, kde by seděly.

Svatba

8.8. se mi vdávala sestřička Markétka. Profi fotky jsou tady,

ale momentky jsou někdy lepší. Jako třeba:

Konečně máme ten obřad za sebou.

Koukej, jakej mám jazyk.
Íííí, níž už nesahej!

Já se skácím, co je to za medvěda?

Haha, jsem děsně lechtivá!

Jak se pekl dort

Znáte to o pejskovi a kočičce?

Tak takhle náš svatební dort nevznikal.

Byla to týmová spolupráce.

1) taťka vyrobil formy

2) já upekla korpusy
3) Lukáš vyrobil krémy a mazal, já taky mazala :)

4) společně jsme patlali a hladili cukrovou hmotu

5) budoucí nevěsta Markétka dekorovala mašlí

6) svatebčani snědli :)

Jak postavit stan ve třech krocích

To se vezme stan

Vyhodí se do vzduchu

A pak už se jen přikolíkuje k zemi

Co je to štěstí?

Co je to štěstí? Filmový klasik by řekl, že muška jenom zlatá.

Většina lidí vám poví, že je to to, co nemají.

Znám fakt hodně málo lidí, kteří dokážou říct, ano,

jsem štastný, nic nepotřebuju, jsem spokojený tak,jak jsem.

Lidi si pořád něco přejí, větší byt, lepší práci, pravou lásku, traktor...

A i ti, kteří jinak stojí pevně nohama na zemi, svěřují svá přání

padajícím hvězdám či čínským lampionům. Co vede dospělého,

rozumného člověka, aby šplhal uprostřed noci jako uličník

na skálu nad řekou, zapaloval lampión a se zatajeným dechem

(doufám, že nepodpálím město) sledoval vzdalující se světýlko

unášející jeho přání do výšin? Kdyby ve chvíli kdy lampion stoupá,

pohlédl do tváří těch, co jsou tam s ním, uviděl by bezděčné

úsměvy a rozzářené oči. A není právě tohle to štěstí,

ta prchavá chvíle, kdy sdílíme něco moc fajn s lidma,

který jsou nám blízcí? Takže přece jenom muška jenom zlatá,

prchavá, drobounká a nepolapitelná.

Ten klasik byl ale chytrej!

Ráj

Okolo vesničky Ráj to vypadá opravdu rajsky.