Obešli jsme zespoda hrad a uhnuli vlevo do lesa k dubu Sedmi bratří a po žluté jsme došli na naši první zastávku, lomu Malá Amerika. Více zde .
Potkali jsme tam skupinku vedenou pánem, kterýho bych mohla poslouchat celý den, jak byl nabitý vědomostmi a vyprávěl, jak za mládí na dně Malé Ameriky kempoval. I teď byla vidět na dně připravená hromada dříví a ohniště, takže tady určitě trampové kempují i dneska. Přes veškerý zákazy samozřejmě :). Skupinka šla dál a my vyrazili opačným směrem, protože jsme si chtěli užít klidnou přírodu bez lidí. Další na řadě byl Liščí lom. Pro mě nebylo úplně jednoduchý sešplhat dolů, odvážila jsem se až asi třetí cestou, zatímco můj společník už prozkoumával dno lomu. Vydali jsme se do štol svítíce si mobilama, byla tam zima a vlhko a naprostá tma. V jedný z bočních štol jsme úplně náhodou objevili skupinku chrápajících netopýrů, ještě, že je naše mobily nevzbudily, už se vidím, jak v tý tmě tancuju a uhýbám hromadě blanitých křídel, který mi mávají těsně kolem hlavy, protože štola není o moc vyšší, než já. Zhasli jsme asi na pět minut veškerý světla a zpátky jsme pak už šli potmě, oči se krásně přizpůsobí a ta absolutní tma najednou nebyla tak absolutní. Kdybych ale nevěděla, že na podlaze nejsou žádné díry, jen hrboly a jamky po vytrhaných kolejnicích, nikdy bych dobrovolně v tý tmě neudělala ani krok. :)
Když jsme se dostatečně pokochali, pokračovali jsme zpátky kolem Malé Ameriky zase po žluté k Mexiku, což byl trestanecký lom. Na památku politických věznů, kteří tady byli nuceni v nelidských podmínkách pracovat a často je to stálo život, je tu postavený pomník. Pro nás je to už jen krásná scenérie. Víc fotek zde.
Dohonila nás skupinka s chytrým pánem, od kterýho jsme se dozvěděli, že zelená vrata na dně lomu uzavírají štolu, která vede až do fabriky. Děcka si pak dala sváču a my pokračovali k vrcholu dne, Velké Americe. Je celá ohrazená a všude stojí cedulky se zákazy přibližování se po pokutou, ale my žádnou takovou neviděli, a proto jsem mohla udělat tyhle fotky :).
Obešli jsme jí celou dokola, což nám zabralo s mými přestávkami na focení a vyhýbání se množícím se turistům docela dost dlouhou dobu. Cestou jsme taky narazili na velký parkoviště, spousta lidí pohrdla ostatními lomy a krásnou přírodou a vyvezli na výlet svoje plecháčky. My jsme se ovšem vrátili podobnou cestou zpátky do Karlštejna a přes jednu hospodu a pivko jsme to vzali zpět na vláček.
